Rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům se řídí vyhláškou č. 269/2015 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle §14a zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb.
Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce
Náklady na vytápění se rozdělí na základní a spotřební složku. Základní složka je mezi příjemce služeb rozdělena podle poměru započitatelné podlahové plochy. Spotřební složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru přepočtených odečtených hodnot z rozdělovačů topných nákladů (RTN).
Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se vychází pouze z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění.
Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto:
- hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %,
- upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené a
- takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.
Rozúčtování teplé a studené vody
Náklady na studenou vodu se rozúčtují mezi příjemce služeb podle poměru odečtených hodnot ze studených vodoměrů.
Náklady na teplou vodu se dělí na náklady na ohřev vody a na náklady na spotřebovanou vodu.
Základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů. Základní složka nákladů na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody činí 0 % a spotřební složka 100 % nákladů.
Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru podlahové plochy. Spotřební složka je rozdělena podle odečtených hodnot vodoměrů na teplou vodu.
V případě změny příjemce služeb během rozúčtovacího období se provede rozdělení:
- Základní složky nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu,
- spotřební složky nákladů podle odečtu rozdělovačů topných nákladů ke dni změny příjemce služeb (v případě, že nejsou odečty dodány, rozdělí se odhadem),
- základní složky na poskytování teplé vody podle počtu dnů zúčtovacího období do data změny příjemce služeb,
- spotřební složky na poskytování teplé vody podle odečtů vodoměrů ke dni změny příjemce služeb.
Konkrétní příklad vyúčtování tepla (zdroj: metodický pokyn k vyhlášce)
Zúčtovací jednotka (dům), ve které je 10 bytů, u kterých nejsou pro jednoduchost uvedeny korekce zohledňující rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla pro vytápění danou jejich polohou či sousedícími vytápěnými prostorami.
Celková započitatelná plocha všech bytů činí 1000 m2.
Náklad na vytápění celé zúčtovací jednotky činil za zúčtovací období 200.000 Kč.
Rozdělení nákladů na vytápění mezi základní a spotřební složku je provedeno v poměru 40 % : 60 %, základní složka tedy činí 80.000 Kč (40 %) a spotřební složka činí 120.000 Kč (60 %); pro výchozí rozdělení nákladů použit standardní postup, tj. základní složka rozdělena dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle náměrů indikátorů.
Průměrný náklad na vytápění v celé zúčtovací jednotce pak činí 200.000 Kč / 1000 m2 = 200,- Kč/1 m2.
Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy musí být v rozmezí od – 20 % do +100 %. Přípustné náklady na vytápění se tedy mohou pohybovat v rozmezí od 160,- Kč/m2 do 400,- Kč/m2.
Pokud některý z bytů nedodrží stanovenou spodní hranici – 20 % (tj. 160,- Kč/m2) a náklad na vytápění vztažený na 1 m2 započitatelné plochy jeho bytu je nižší, než 160,- Kč/m2, pak se provede úprava výpočtu jeho nákladů na vytápění tak, že jeho náklad na vytápění se stanoví jako součin započitatelné plochy jeho bytu a 80 % průměrné hodnoty nákladů na vytápění v celé zúčtovací jednotce (tj. v prezentovaném modelovém případě se jedná o hodnotu 160,- Kč/m2).
Pokud některý z bytů nedodrží stanovenou horní hranici +100 % (tj. 400,- Kč/m2) a náklad na vytápění vztažený na 1 m2 započitatelné plochy jeho bytu je vyšší, než 400,- Kč/m2, pak se provede úprava výpočtu jeho nákladů na vytápění tak, že jeho náklad na vytápění se stanoví jako součin započitatelné plochy jeho bytu a 200 % průměrné hodnoty nákladů na vytápění v celé zúčtovací jednotce (tj. v prezentovaném modelovém případě se jedná o hodnotu 400,- Kč/m2).
Modelové příklady výpočtů
1) Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 65 m2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů (základní složka dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle náměrů indikátorů) ve výši 9.750,- Kč a tedy ve výši o 25 % nižší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 150,- Kč/m2.
Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit
160,- Kč/m2 x 65 m2 = 10.400,- Kč.
2) Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 45 m2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů ve výši 4.500,- Kč a tedy ve výši o 50 % nižší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 100,- Kč/m2.
Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit
160,- Kč/m2 x 45 m2 = 7.200,- Kč.
3) Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 65 m2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů ve výši 29.250,- Kč a tedy ve výši o 125 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 450,- Kč/m2.
Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit
400,- Kč/m2 x 65 m2 = 26.000,- Kč.
4) Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 45 m2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů ve výši 22.500,- Kč a tedy ve výši o 150 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 500,- Kč/m2.
Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit
400,- Kč/m2 x 45 m2 = 18.000,- Kč.
Z uvedeného je zřejmé, že čtyři byty nesplňují limity přípustné odchylky od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v celé zúčtovací jednotce, zbývajících šest bytů limity splňuje.
Od celkových nákladů na vytápění se odečtou náklady stanovené upraveným výpočtem pro byty, které jsou pod limitem a náklady pro byty, které jsou nad limitem, tj.:
200.000 – 10.400 – 7.200 – 26.000 – 18.000 = 138.400 Kč
Částka 138.400 Kč se mezi zbývajících šest bytů rozdělí standardním způsobem:
– základní složka ve výši 40 % pak bude činit 55.360,- Kč a rozdělí se v poměru započitatelných ploch zbývajících šesti bytů
– spotřební složka ve výši 60 % pak bude činit 83.040,- Kč a rozdělí se v poměru náměrů indikátorů zbývajících šesti bytů v souladu s výpočtovými postupy pro užívání indikátorů
– po provedení upraveného výpočtu se pouze opětovně zkontroluje dodržení přípustných tolerancí předpisem stanovených limitů od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v zúčtovací jednotce i u zbývajících šesti bytů
– postup se opakuje, dokud stanoveným limitům nevyhovují všechny byty v zúčtovací jednotce